Slovník keramických pojmů
Slovník keramických pojmů
text Alena Isabella Grimmichová, grimmich.czBarvítka
Barvy používané k dekorování keramiky před vypálením nebo k zabarvení keramických hmot.
Engoba
Bílá nebo barevná hlinitá poleva (z přírodních nebo uměle zbarvených zemin) aplikovaná na neglazovaný střep. Obsahuje většinou taviva, díky kterým je možné ji vypálit při přežahu.
Glazura
Sklovitá poleva keramického střepu. Aplikuje se v podobě prášku rozdělaného vodou.
Hnětení
Neboli válení je způsob přípravy hliněné hroudy před vlastní tvorbou. Cílem je zbavit hlínu vzduchových bublin a rovnoměrně v ní rozptýlit vlhkost.
Inkrustace
Technika zpracování, při níž se části výrobku vyplňují jinak barevnou hlínou.
Kamenina
Keramika pálená při teplotách okolo 1200 °C. Glazura se při této teplotě sline ve stejné době jako střep a tím s ním vytvoří neoddělitelnou vrstvu.
Kožený stav
Částečně vysušená hlína, která se již nedeformuje, ale je ještě možné k ní přidat další kousky hlíny. Například vytočený hrnek v koženém stavu je připraven na připevnění ucha.
Licí hmota
Hlína v tekutém stavu k odlévání z forem.
Nástřepí
Viz. engoba
Odlévání
Tvorba keramiky odléváním do forem, nejčastěji sádrových.
Pigment
Surovina, která v příměsi s dalšími substancemi vytvoří barvu (oxidy, barvítka).
Poleva
Viz. glazura
Porcelán
Keramika s bílým v tenké vrstvě průhledným střepem.
Přežah
První většinou nižší pálení neglazovaného střepu.
Raku
Technika vypalování, při které se z rozpálené pece vyjmou hotové výrobky a rychle se ochladí.
Rytí
Způsob tvoření dekoru do hloubky střepu.
Střep
Hliněné tělo keramického předmětu.
Šamot
Přežahnutá a rozdrcená hlína. Přidává se k hmotě. Usnadňuje sušení a zvyšuje odolnost výrobku při vypalování.
Vypalování
Proces zahřívání keramiky na potřebnou teplotu.
Začišťování
Ohlazování keramiky nožem nebo houbou.